Hněvotínský válec to dotáhl na čtvrté místo

Zejména na jaře Hněvotín válel.FC Hněvotín prožil vydařenou sezonu.

Výborná jarní forma zajistila Hněvotínu v krajském přeboru místo mezi nejlepšími týmy. Svěřenci Iva Lošťáka mohli dokonce získat i více bodů, ale zejména v úvodu soutěže se jim příliš výsledkově nedařilo. Přesto jsou v klubu s uplynulou sezonou spokojení. Nic na tom nezměnila ani porážka v posledním kole. „Soupeři nás letos nedostávali tolik pod tlak. Během ročníku se nám navíc většinou podařilo dát první branku, pak se všechno uklidnilo a nám se hrálo líp,“ říká obránce Tomáš Dokoupil, který za Hněvotín nastupuje už téměř deset let.

Hněvotín se často zachraňoval až ke konci ročníku. Letos to bylo asi výrazně klidnější?
Přestože někteří hráči odešli, tak se podařilo tým velmi vhodně doplnit. Dopředu jsme měli velkou kvalitu. Z toho jsme hodně těžili. Přišel nový trenér Ivo Lošták, s ním také jeho syn David. Ten se postupem času stal hráčem, na kterém to stojí. Bezesporu nám pomohl příchod Lukáše Pagáče. Jeho kvalita je nesporná, když se mu vydaří zápas, tak se s ním všichni svezeme. Navíc máme v brance Jardu Běhalíka a to je jistota, bez něj by to nešlo.

Zmínil jsi gólmana. Hněvotín spíš hrával opatrně, ale to se změnilo.
Vždycky jsme měli nízký průměr inkasovaných branek na zápas. Jenže na druhou stranu jsme dávali i málo gólů. Vzadu jsme hráli vlastně pořád stejně, ale je pravda, že v této sezoně nás soupeři nedostávali tolik pod tlak. Většinou se nám navíc podařilo dát první branku, pak se všechno uklidnilo a nám se hrálo líp. K tomu nás nabádal i trenér.

Čtvrté místo je trochu překvapením. Zejména jaro se vám povedlo parádně. Tedy když nepočítáme poslední zápas.
Na tréninky nás chodí v průměru kolem jedenácti, v minulosti to bývalo horší. Je příjemné, že si v dnešní uspěchané době najdeme čas se dvakrát v týdnu sejít a kvalitně potrénovat. Když jsem přišel do Hněvotína, tak tady byla úžasná parta. Postupem času se to trochu zhoršovalo. Teď se to však vrátilo, dokážeme spolu trávit víc času a to se projevuje také na hřišti.

Dvakrát jste dokázali porazit lídra z Nových Sadů. Měli jste i na víc, než na čtvrté místo?
Dokážeme se na Nové Sady namotivovat. Pro nás to je zápas na krev, jednoznačně hodně prestižní záležitost. Oni dávali skoro každému ranec gólů, my jsme ale takto nechtěli dopadnout. Mohli jsme proti nim hrát víc zezadu a jim to určitě moc nesvědčí. Stejně jsme ale přistupovali i k ostatním zápasům s týmy z okolí. Ať to byl souboj s Holicí, Chválkovicemi nebo utkání proti Dolanům. Takové zápasy jsou zpestřením sezony. Ale třeba na Chválkovice se zase nedaří nám. To jsme dvakrát lehli.

Derby zápasů však bude nejspíš méně. Nové Sady vyhráli soutěž a zvažují, že se přihlásí do divize.
Je to škoda, ale přeji jim to. Na druhou stranu zase pořád bude v krajském přeboru dost týmů z okolí Olomouce.

Má Hněvotín šanci v sezoně 2015/16 postoupit?
Kádr by se musel ještě doplnit. Máme vždycky cíle takové, že chceme hrát v klidu, abychom se nemuseli do posledního kola strachovat, jestli náhodou nespadneme. Nám se sice povedla sezona, ale nemáme hlavu v oblacích.

Víš o čem mluvíš, máš s čím srovnávat. Od kdy za Hněvotín hraješ?
Přišel jsem těsně po postupu do I. A třídy v roce 2005. Dnes jsem tady už nějakých deset let. Spolu s Petrem Novákem a Honzou Šulcem jsem služebně nejstarší. Hned druhým rokem jsme se dostali do župy. Ze začátku se nám v krajském přeboru hodně dařilo. Po půlroce jsme byli na čtvrtém místě, byla to klasická nováčkovská euforie a pak jsme postupně klesali. Hrávalo se především v dolní polovině tabulky. Dost často jsme bojovali o záchranu. Vždycky se to ale podařilo uhrát. Až letos přišla změna. Dá se říct boom hněvotínského fotbalu. Sezona se nám povedla parádně. Na to jsme my, služebně nejstarší hodně čekali.

Celých deset sezon v jednom týmu jsi nebyl. Jeden rok jsi nastupoval za Určice. Mě ale zajímá, v kterém klubu tě dali do obrany, protože to nebyl tvůj původní post.
Hrával jsem dřív středního záložníka. V Hněvotíně mě ale začali postupně přeučovat. Bylo to pozvolné. Nejprve mě šoupli na pravého záložníka. Pak už to byl kousek a najednou jsem byl v obraně. Asi jsem se dobře uvedl, protože mně to už zůstalo. Už to bude zhruba sedm let.

Možná to má souvislost s tím, že jsi hrával i hokej. Na pravého obránce se víc hodíš…
To nevím. Prostě normálně vletím do každého souboje. Spíš je to tím, že někdo hrát v obraně musí a přece tam nedáme Pagiho. Ho by tam byla škoda. (smích)

Fotogalerie ze zápasů Hněvotína:
Jarní výhra nad Litovlí
Hněvotín skolil Nové Sady. Zaslouženě.

Kam dál:
Podpořte českou fotbalovou jednadvacítku na mistrovství Evropy i Vy!

Autor

Ivo Opletal
O sportu píšu devět let. Pracoval jsem postupně v několika tištěných médiích jako redaktor. Pak jsem se na více než tři roky přesunul za mikrofon do rozhlasu. Nejvíc mě baví sportovní nebo technické texty a občas mám na něco názor. Více na BLOGu.

Okomentuj jako první článek "Hněvotínský válec to dotáhl na čtvrté místo"

Napiš komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Optimization WordPress Plugins & Solutions by W3 EDGE