Blog: Páni reprezentanti

Určitě jste si všimli videí z oslav našich fotbalistů k příležitosti postupu na Euro 2012. No oslav, spíše skandování urážek na Druláka a téměř nahý přílet do Prahy. Ne že bych byl puritán, kluci se opili a dělali blbosti, což není nic hrozného, ale…

Za prvé:  je vůbec co tak velkolepě slavit? Jistě postup na Euro je úspěch, ale po té kvalifikaci nevím…jestli naši fotbalisti neměli spíš pokorně děkovat něčemu vyššímu, že se tam vůbec dostali. Samozřejmě jim a našemu fotbalu postup přeji…ale rozhodně nepostoupili jako nějací národní hrdinové. Po pravdě…povedly se jim jen dva poslední zápasy, a to buďme rádi, že to byla „jen“ Černá Hora a ne Chorvati nebo Portugalci. Celá kvalifikace byla jedna velká bída a podle toho vypadala taky návštěvnost na samotné baráži.

Druhou a velmi zábavnou věcí byla jakási vedoucí role Milana Baroše v rámci oslav…taky kde jinde by mohl vedoucí roli zastat, na hřišti to rozhodně nebylo. V posledním zápase doma ho vypískali vlastní fanoušci. V první baráži na Letné ani nenastoupil a ve druhé dostal žlutou a hrál tak 6 minut…opravdová opora nároďáku. Jen podle průběhu posledních tří zápasů (nemluvě o celé kvalifikaci) měl opravdu co slavit?! Nechci Barošovi křivdit, rozhodně hrával v repre významnou roli, ale trocha skromnosti a sebereflexe by mu určitě neuškodilo.

Třetí věcí, která mne zarazila, a to možná protože jsem staromódní, bylo to, že si celou tu ostudu dovolili spáchat pod hlavičkou reprezentace. Ta pro většinu sportovců znamená vrchol, čeho mohou v kariéře dosáhnout. Je to i jakási nesmrtelnost…pamatovali bychom si všichni (když píšu všichni myslím tím opravdu celý národ) Tondu Panenku bez jeho repre startů? Dominika Haška, Ivana Hlinku nebo Vláďu Růžičku bez úspěchů na mezinárodním poli v dresech Československa a Česka? Ne nepamatovali! Tím jim nechci ubrat jejich skvělé sportovní přednosti, ale pro národ je důležitější jeden gól v Bělehradě za nároďák než tisíc v lize za kohokoliv.

Současný fotbalový národní tým se snaží vrýt se do historie ostudou mimo hřiště než výkony na hřišti a nemluvím teď jen o té poslední…dobře víme, že se to vleče od odchodu trenéra Brücknera. Nemám fotbalistům za zlé, že se ožrali jak prasata, ale příště to nemusí dělat v kvádrech, které symbolizují nároďák…přeci i to jsou v určitém smyslu dresy symbolizující, kdo jsou. Můžete mi na to říci, že například hokejisté jezdí ze šampionátu nebo olympiády taky značně posilněni alkoholem…Ano, máte pravdu, ale oni jedou už jako vítězové turnaje…ne jako někdo koho to hlavní teprve čeká. Ne nadarmo se říká nechval dne před večerem!

A za čtvrté musím vystřelit i do svých řad…tedy mezi novináře. Pánové nevím, jestli bylo vyloženě nutné natáčet si na mobil bandu opilých fotbalistů a pak z toho dělat senzaci…myslím si, že tyto praktiky opravdu nikomu neprospějí…nechte aspoň těm malým klukům, co mají v pokoji plakáty Baroše, Rosického, Čecha nějaké ideály. Myslím si, že sportovní žurnalistika by se měla zajímat o důležitější věci.

Okomentuj jako první článek "Blog: Páni reprezentanti"

Napiš komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..