Používat zajímavé příměry patří k základům sportovní, snad i klasické žurnalistky. Oživují text a podstatně ho mohou odlehčit. Někdy je ale nevhodný příměr značně zavádějící a může ze zajímavého textu udělat paskvil. To se dle mého „podařilo“ bloggerovi na jinak mi sympatickém webu cernasvine.cz, kde angažování Petra Uličného prvoligovou Olomoucí přirovnává k použití formulového monopostu z roku 2001.

Ponechme stranou absolutní rozdílnost světa Formule 1 a českého fotbalu, i to, že závody (většinou) nevyhrává samotná formule, ale jezdec, a ve fotbale nevyhrává (většinou) zápasy trenér, ale hráči.

Návrat „Johna“ na olomouckou lavičku je zcela legitimním, pochopitelným a dovolím si tvrdit, že i správným krokem. Sigma nemá ambici v této sezoně prohánět Spartu ani Plzeň, jejím prvořadým úkolem je zachránit pro tradiční klub nejvyšší soutěž.

Po odvolání Zdeňka Psotky mohly nastat dva scénáře – povolat někoho úplně mimo klub, novou tvář, libovolného zneuznaného a volného kouče. Těch je v Česku více než dostatek, hojně navštěvují zápasy svých téměř odvolaných kolegů, krouží kolem nich jako supi. Jenže těm jde v prvé řadě o vlastní obživu, navíc se tento krok v minulosti Sigmě už mockrát nevyplatil. Pochopit a vstřebat systém fungování olomouckého klubu, nutnost začleňovat vlastní odchovance do sestavy A týmu, to už se pro několik koučů z jiného prostředí ukázalo jako neřešitelný problém a vylámali si na něm zuby.

Trénovat Sigmu je totiž poněkud specifické a proto byla od začátku i pro mě daleko pravděpodobnější varianta, že klub zaměstná trenéra, který zná olomoucké prostředí dokonale a bude vědět, co je s týmem potřeba udělat.

Petr Uličný je zkušený, v podobné situaci se nacházel už nesčetněkrát. Argument, že je za zenitem, je zcela mimo realitu a ukazuje na zaujatost autora blogu. Za zenitem by totiž podle toho byl i František Komňacký, ve své době Karel Brückner, za zenitem je zřejmě podle autora i Alex Ferguson v Manchesteru. Věk u trenéra není zdaleka rozhodujícím faktorem a Uličný není člověk, který by si lebedil v důchodových radovánkách.

Jediným jeho drobným handicapem je, že v nejvyšší soutěži delší dobu nepůsobil. Ale i z této nevýhody může udělat výhodu, Sigma bude hrát více podle jeho not, než se přizpůsobovat soupeřům, které nemá tak dobře načtené, jako kdyby v první lize působil stále.

Záchranářský boj je náročný především na psychiku, trenér musí umět navodit správnou atmosféru a ani k tomu nepotřebuje vysokoškolský titul z psychologie. Tohle je přesně parketa Petra Uličného, neúnavného hecíře a bojovníka, který se jen tak nevzdává.

Možná to není kouč, který by Sigmu mohl dovést k titulu, ale k záchraně určitě ano. A proto na lavičku usedne. Držím mu palce.

Autor (mad)