Zora byla vždycky líhní vynikajících hráček a sázela na vlastní výchovu, v posledních letech ale přece jen mistrovských titulů ubylo. Trochu zašlý lesk let minulých problesknul tuto neděli, kdy mladší dorostenky Zory porazily ve finálové sérii dvou nejlepším celků republiky Sokol Písek a dokráčely ve své hale na nejvyšší stupeň.

Korunovaly tak impozantní sezonu, ve které vyhrály všech dvacet zápasů základní části, i oba finálové duely s Pískem 21:22 a 25:21. „U této práce nejsou úplně prioritou mistrovské tituly,“ odmítá zlatou gloriolu trenér mladších dorostenek a manažer SCM Lubomír Krejčíř.

Tušil jste před sezonou, že může tým dojít až do finále?

Na začátku sezony jsme byli hodně v krizi. Půl roku jsme totiž zápasili s tím, že dvě hodně důležité hráčky měly vážná zraněná, která je vyřadila na rok z činnosti, to je Zimová a Hochvaldová. A když se k tomu přidaly nějaké nemoci, které jsou pravidlem, tak jsme najednou byli v troskách.

Přesto jste vyhráli moravskou skupinu 1. ligy s bilancí 20 výher, 0 remíz, 0 porážek…

První polovinu soutěže to ještě pokračovalo, Zimová s Hochvaldovou se začaly zařazovat až v průběhu podzimu a v zimě, takže jsme nepřemýšleli o titulu. Nikdo nám nedával šance ani v podzimním utkání ve Zlíně, což byl náš hlavní soupeř v moravské skupině. Ale podařilo se nám tam zvítězit a od toho okamžiku už jsme přemýšleli o titulu. V momentě, kdy jsme začali být kompletní, jsem věřil, že do finále můžeme dojít. Jestli budeme první nebo ne, to je otázka, protože jsme neměli dokonalý přehled o české skupině.

Jak vypadala z vašeho pohledu finálová série s Pískem?

My jsme určitě odehráli nejlepší momenty ze série doma, někde mezi 15. a 45. minutou. V Písku byl první poločas o tom, že přece jen děvčata nejsou zvyklá hrát po dlouhé cestě a taky se poprvé v kariéře utkaly s tak vážnou prověrkou, kdy už se hraje na titul. Takže na tom byly psychicky velice špatně a výkon tomu odpovídal. Ale druhý poločas byl ubojovaný a to, že se Jansová obehrává v reprezentaci, rozhodlo, protože to byla suverénně nejlepší hráčka prvního utkání a myslím, že i celé série. Ta držela prapor při utkání v Písku. Bylo to šťastné vítězství, ale rozhodně to nebylo rozhodující. Vyhrál šťastnější, ale i kdyby to byla remíza nebo prohra o gól, tak  bychom to při tomto poměru sil v domácím zápase zvládli.

Kromě koučování mladších dorostenek máte na starosti fungování Sportovního centra mládeže v DHK Zora Olomouc. Jak vás tato práce naplňuje?

Práce je to výborná, protože přece jenom je klidnější než u dospělých. A také v ročnících, které momentálně spadají pod sportovní centrum, to znamená 93 až 96, je spousta talentovaných hráček. A myslím, že po dobu mého působení, tím netvrdím, že je to moje zásluha, to jde nahoru.

Jsem vášnivý zastánce toho, že když se něco podepíše, tak se za tím má stát, a to z obou stran. A jestliže jsem podepsal SCM, tak musím dodělat svou práci a pak budu přemýšlet, jestli se vůbec někdy do dospělé házené vrátím.

Béčko skončilo v první lize žen čtvrté, starší dorostenky páté, mladší mají titul. Výsledky už se dostavují?

Starší dorostenky se výrazně zlepšují a spolupráce s Honzou Bělkou je pro mě velmi dobrá. Béčko pod SCM vyloženě nespadá, starám se administrativně jen o některé hráčky. Mladší dorostenky díky zraněním loni na medaili nedosáhly. Z hlediska výsledkového jsem chtěl loni bronz, aby měly nějakou odměnu za celoroční dřinu, protože je moc nešetřím. Ale díky zraněním to nevyšlo. A letos už to šlo na zlato. Velmi si cením spolupráce s Janou Fischerovou, která jako bývalá vynikající házenkářka dokáže hráčkám vysvětlit věci, které my trenéři často nevidíme.

Pokud vím, tak pracujete i na svazové a reprezentační úrovni…

Momentálně jsem v komisi, která řeší další fungování sportovních center. Nikdo ze zainteresovaných nezpochybňuje nutnost centralizace při tak malém počtu hráček, který v republice je. Půjde jen o nějakou optimalizaci a způsob úpravy chodu center, aby nebyly poškozovány kluby, odkud hráčky do center chodí. Aby mohly hráčky působit v dobrých podmínkách, ale pomoci i herně vlastnímu klubu. Je to velice zajímavá práce a spolu s reprezentační sedmnáctkou prožívám velice příjemné období.

Nechystáte tedy návrat do interligového kolotoče?

Aktuálně určitě ne. Nabídky byly, i teď v období, kdy se trenéři vaří, i během sezony. Ale momentálně jsem podepsal smlouvu a už jsem to říkal v době mého odchodu od áčka – jsem vášnivý zastánce toho, že když se něco podepíše, tak se za tím má stát, a to z obou stran. A jestliže jsem podepsal SCM, tak musím dodělat svou práci a pak budu přemýšlet, jestli se vůbec někdy do dospělé házené vrátím.