Dvacítka končí na mistrovství světa, prohrála ve čtvrtfinále a zůstane zase bez medaile. Tuto větu pravidelně píší čeští novináři na začátku ledna. Letos mladý národní tým nestačil na Slovensko a po desáté za sebou se nedostal do bojů o medaile. Trenér výběru Miroslav Přerost hodnotil prohru 0:3 střízlivě. „Neměli jsme štěstí, které jsem měli v předchozích zápasech. Ani jsem mu nešli naproti.“

Dvacítka končí na mistrovství světa, prohrála ve čtvrtfinále a zůstane zase bez medaile. Tuto větu pravidelně píší čeští novináři na začátku ledna. Letos mladý národní tým nestačil na Slovensko a po desáté za sebou se nedostal do bojů o medaile. Trenér výběru Miroslav Přerost hodnotil prohru 0:3 střízlivě. „Neměli jsme štěstí, které jsem měli v předchozích zápasech. Ani jsem mu nešli naproti.“

Od mládežníků se přitom letos čekalo hodně. Jádro týmu tvořili borci, kteří vybojovali stříbro na šampionátu osmnáctek. Silvestrovská noc přitom vypadala slibně. Češi přehráli Rusko a ve čtvrtfinále dostali přijatelného soupeře. Jenže přišlo novoroční vystřízlivění a kocovina v podobě dalšího krachu ve vyřazovací části. Není to však právě ono maximum na co nyní český mládežnický hokej má?

Vždyť tým byl jen tři minuty od bojů o záchranu, pak předvedl obrat proti Dánsku a porazil jen Rusy, kterým ve výsledku o nic nešlo a svou pravou sílu ukázali ve čtvrtfinále, kde porazili Američany. Zůstat na MS dvacítek bez medaile není sice žádná tragédie, přesto jde už o sérii varovných signálů směrem k fanouškům, aby se připravili na hubenější roky i v seniorské kategorii.

Jako po každém neúspěchu se i letos hledají vinící. Podle mnohých za tím stojí kouč reprezentační juniorky Přerost. Není to však i někde jinde, hlouběji?

Například Olomouc je stotisícové město, které má jednu ledovou plochu. O tu se dělí hokejisté, krasobruslaři, sledge hokejisté a na zimáku bývá veřejné bruslení. Aby z malých capartů vyrostli dobří hokejisté, tak musí trénovat. Jenže na potřebný počet hodin není prostor. Další důležitý faktor je, jestli caparti vůbec trénovat chtějí, a jestli jich je vůbec dost.

Před čtvrt stoletím byla kompozitová hokejka sci-fi a sehnat pořádnou hůl byl problém. Nicméně na tréninku bývalo kluků jako psů a do hokejové třídy se vybíralo. O takové situaci si mohou dnes kluby nechat zdát.

Další přelom přišel v dorostu. Tam se to proselo hezky, bohužel ale typicky česky. Samozřejmě nejlepší se prosadili bez problémů a řada z nich to dotáhla velmi daleko. Jenže takzvaná druhá garnitura už mnohdy nebyla vybíraná podle kvality. Zkrátka takový klasický klientelizmus!

Teď se dostáváme k dalšímu zajímavému úkazu, který na službičkování a výměnný obchod z předchozího odstavce navazuje. Stačí se podívat, z jakých poměrů vzešly největší české hokejové hvězdy posledních dekád. V drtivé většině jde o kluky ze skromných poměrů. Napsaly se už stohy textů o tom, jak Jaromír Jágr pracoval doma a ještě k tomu trénoval. Nebyl ale zdaleka jediný. Běžte se nyní podívat na trénink přípravky. Před stadiony se to hemží nejnovějšími auty. Holt hokej je už nyní sport pro bohaté a ne každá rodina má na to, aby platila drahou výstroj, měsíční poplatky klubu a další výlohy s hokejem spojené.

A výsledek? Bodování extraligy už dlouho vládnou zasloužilí třicátníci a čtyřicátníci – a to se navíc rozhodli skončit s aktivní kariérou Martin Straka s Petrem Nedvědem. Šlo o hráče, kteří v této statistice pravidelně okupovali přední příčky.

I nadále to tedy vypadá, že český hokej to bude mít na mezinárodní úrovni v příštích letech hodně těžké.