Reakce Roberta Runtáka na fotbalové volby

Po páteční volební valné hromadě FAČR byli zástupci Moravy a Slezska nařčení ze zmaření průběhu jednání. Alespoň takto na nevýsledek voleb nového předsedy FAČR reagovala média. SK Sigma Olomouc na volební VH zastupoval místopředseda představenstva Robert Runták. Na základě reakcí některých fotbalových činovníků rozeslal médiím následující prohlášení.

Vážení,

nemám ve zvyku se vyjadřovat k novinovým článkům, avšak tentokrát musím udělat výjimku, protože způsob, kterým je mediálně interpretován průběh páteční mimořádně valné hromady FA ČR, je z mého pohledu značně neobjektivní a realita je poněkud jiná než ta, která je široké veřejnosti předkládána.

Vzhledem k tomu, že jsem byl delegátem valné hromady v moravské části a aktivně jsem se na dění v posledních dnech před valnou hromadou podílel, musím především zdůraznit, že moravská komora zcela jistě chtěla nového předsedu fotbalového hnutí zvolit. Je veřejným tajemstvím, který z obou kandidátů měl podle všeho v moravské části větší podporu, avšak tato otázka na setkáních moravských delegátů před valnou hromadou nikdy řešena nebyla.

Co se naopak řešilo velmi intenzivně, byly záležitosti výkladu stanov a návrhů volebního a jednacího řádu pro tuto valnou hromadu, u nichž měli Moravané problém s umožněním účasti delegátů na základě plné moci, s potenciální možností souběhu výkonu dvou funkcí a s tím, že do volebního řádu byla vložena taková definice pojmu „kandidát komory“, která vylučovala, aby moravská komora měla svého kandidáta.

V průběhu posledního týdne před valnou hromadou došlo za cenu určitých kompromisů, po hříchu ustupovala spíše moravská strana, k tomu, že se jednací a volební řád dostaly do podoby, která byla s přivřením očí oboustranně akceptovatelná. Však také hned na úvod valné hromady moravská komora, která mimochodem bez jakéhokoli nátlaku působila tak jednotně jako už dlouho ne, deklarovala, že se bude chovat konstruktivně, že všechny navržené body programu schválí, stejně jako jednací a volební řád, a to v podobě, jak byly předloženy.

V určitém pudu sebezáchovy však moravská komora podmínila svůj konstruktivní přístup tím, že budou schváleny dvě změny stanov, a to s účinností až od příští valné hromady. Měl-li bych být přesný, nešlo v zásadě ani tak o změny jako spíš o upřesnění pojmů. V konečné fázi valné hromady moravská komora po značném nátlaku ustoupila a setrvala na jednom jediném svém požadavku. Tím požadavkem bylo, aby do článku 9 odst. 3 stanov, který dnes výslovně říká, že za fotbalové kluby se účastní valné hromady představitelé statutárních orgánů, bylo doplněno, že zastoupení na základě plné moci se výslovně vylučuje. Je třeba na tomto místě zdůraznit, že již současné znění stanov sleduje naprosto stejný cíl a podle jejich tvůrců by zastoupení na základě plné moci nemělo být umožněno. My jsme pouze chtěli, aby doplněním jedné věty bylo toto do budoucna již postaveno na jisto. Avšak pro českou komoru byla tato věta neakceptovatelná, když pro to asi měla nějaký vážný důvod. A kvůli tomu valná hromada neproběhla.

A proč vlastně Moravané tak tvrdošíjně lpěli na něčem, co může leckomu připadnout až téměř banální? Důvod je naprosto zřejmý. Zejména v české komoře se začíná rozmáhat trend, kdy kluby, které se jinak mají účastnit valné hromady, před valnou hromadou vystaví plnou moc osobě, která s klubem nemá naprosto nic společného a tato osoba ji pak při hlasování reprezentuje. Nikdo z nás nedokáže posoudit, za jakých okolností a z jakých důvodů se takové plné moci vystavují a zda se tak děje svobodně anebo pod nátlakem a hrozbou nějaké újmy. Každý asi chápe, o čem hovořím. A pokud osoby, jímž je plná moc udělována, patří do určité vlivové a silové skupiny působící v českém fotbale, máme na valné hromadě zničehonic mocnou ekipu někomu loajálních lidí, jejíž hlasy jsou pod absolutní kontrolou.

Pravda je tedy taková, že moravská komora na valné hromadě nebyla destruktivní. Naopak. Prala se ze všech sil o to, aby demokratické procesy, které někomu dnes tak vadí, byly pro fotbalové hnutí zachovány i do budoucna. Prala se o to, aby pro příště, alespoň v rámci možností, o fotbale v Česku rozhodovali lidé, kteří ho opravdu dělají, a ne ti, kteří ho chtějí privatizovat pro sebe. Není zajisté náhodou, že mnozí čeští delegáti již v průběhu valné hromady chodili za těmi moravskými a prosili je o to, aby setrvali na svých požadavcích a neustoupili z nich ani o píď. Je smutným paradoxem, že nahlas se to z nich dnes asi neodváží nikdo říct. Stejně tak se nejspíš nikdo z české komory nepřizná k tomu, že poděkoval Moravanům za to, že pro tentokrát se jim podařilo ještě český fotbal zachránit. A mohu potvrdit, že takových českých delegátů bylo hodně.

Všechny tyto věci svědčí o tom, že ve fotbale není něco v pořádku. Moravská komora se nepochybně rozhoduje demokraticky, v české to z mého pohledu neplatí. Naprosto nemístné mi pak připadne vyhrožování tím, že FIFA či UEFA nám vnutí své vzorové stanovy a bude po dvoukomorovém systému. Pro tento postup neexistuje žádný relevantní důvod. Pokud se dá v Česku hovořit o nějaké fotbalové krizi, tak tu vidím spíš v oblasti personální a vztahové, nikoli v oblasti institucionální. Jestliže fotbal dnes funguje v české části naší země tak, jak funguje, je moravská komora jedinou pojistkou fotbalové demokracie. Jejím smutným údělem pak zůstává fakt, že za tuto svou roli musí nést hněv a někdy bohužel i výsměch od širší veřejnosti, která však nedokáže vidět dál než pár metrů před sebe. Novináři by to zvládnout měli. A pokud ani oni neprocitnou a nepochopí a český fotbal přijde o moravskou komoru, bude jeho privatizace dokonána.

Robert Runták
místopředseda představenstva
SK Sigma Olomouc a.s.

Okomentuj jako první článek "Reakce Roberta Runtáka na fotbalové volby"

Napiš komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..