Třetí den ráno jsme vyrazili před půl sedmou směr Lysá nad Labem. Tady nám pomohl český obyčej rozkopat cestu na více místech a tím zkomplikovat dopravu. V tomto případě to však pro nás byl dar. S koloběžkou a kolem jsme dvě uzavírky bez problémů překonali. Pomohlo nám, že na ani jedné žádný dělník nepracoval.

Cestu jsme si o něco zkrátili. Jsme však od přírody slušní kluci a neradi podvádíme. Řeklo se 350 kilometrů a to se musí dodržet. Proto bychom chtěli veřejně poděkovat těm, co značí Polabskou cyklostezku. Neustále jsme museli být ve střehu, protože je jednou označená číslem dvě a jindy ještě postaru 24. K tomu se musí navíc přidat bludiště pro neznalé turisty za Lysou nad Labem. Zdejší les jsme několikrát prokřižovali. Bohužel však ještě pořádně nerostou houby, takže nás potěšil jen najetý objem kilometrů a bláto za krkem a v oblyčeji.
 

 
I v další části putování se krásné asfaltové úseky střídaly s těžko průjezdnými až polními cestami vhodnými spíše pro traktor, což ovšem koloběžka Kostka Hill s dvacítkovími koly rozhodně splňuje. Dá se s ní projet skutečně všechno. V techničtějších sjezdech se držela nad očekávání dobře.

Kilometry dál ubíhaly a už se začala pomalu a jistě projevovat únava, proto byla potřeba do toho dupnout. Když jsme dorazili do Roudnice nad Labem, zbývalo nám už jenom dvacet kilometrů, a to nám opět dodalo elán.

Poslední desítky kilometrů nás provázel déšt, který nás neopustil až do našeho vítězoslavného příjezdu do našeho cíle. O to víc nás překvapilo, a nesmírně potěšilo, že nám z Litoměřic vyrazili naproti koloběžkáři Alena a Tomáš, kteří nás čekali v Třebouticích.

Během cesty se nám naštěstí vyhnuly větší nepříjemnosti. Moc to nechápeme, ale ani jednou jsme neměli defekt. Až v Třebouticích jsme tedy mohli prokázat připravenost. Nehodu měl totiž Tomáš, který nám jel naproti a píchnul.

 
Celkově jsme urazili 354 kilometrů ve třech dnech. Byla to především „kochačka“, průměrná rychlost 12,7 km/hod, přesto některé svaly a klouby už vykazovaly únavu. I když to však chvílemi bolelo, tak to bylo nezapomenutelné. Kopce, nížiny, krásné stezky či historická města. Tohle všechno během tří dnů, s cestovkou byste za to dali balík, nás to stálo pár stovek. Všechno jsme si táhli sebou v malých taškách a jednom batohu. Neměli jsme vybrané, natož domluvené spaní. Máme ale spoustu zážitků, které nám nikdo nevezme.

Související:
Polabská nádhera na koloběžce
Duha je z koloběžky nejkrásnější