Tomáš Černý je kapitánem, má agenta a budoucnost zatím neřeší

Brankář Tomáš Černý v utkání proti Glasgow Rangers. Foto: Miloslav JančíkFotbalový brankář Tomáš Černý (10. dubna 1985) už čtvrtý rok pojídá skotský fotbalový chlebíček v Hamilton Academical. Za tu dobu se navzdory pětadvaceti letům stal jedním ze starších hráčů svého klubu a se 111 starty i jedním z nejzkušenějších, možná proto mu manažer Hamiltonu Billy Reid svěřil v závěru roku kapitánskou pásku a s ní i úkol vyvést Accies z posledního místa Skotské Premier League.

Nejen o nelehkých fotbalových časech, ale i o agentech, čtení a bláznivém cestování po USA s Honzou Vojáčkem hovoří Tomáš Černý v exkluzivním rozhovoru pro REGIONSPORT.CZ.

Hamilton Academical FC zažívá v letošní sezoně těžké časy, po neúplném devatenáctém kole je poslední s jedenácti body. V čem je podle vás příčina takových výsledků?

Těžko říct, ale hlavní příčinu vidím v obrovské obměně hráčů. V létě jsme přišli kompletně o celou záložní řadu, náš kapitán je dlouhodobě zraněný a ostatní hráči odešli do Anglie. Navíc hráči, kteří v minulosti patřili k oporám a tahounům se potýkají se zraněními či nepodávají stejně kvalitní výkony.

Vaše poslední výhra má ještě říjnové datum, za poslední dva měsíce jste dali jeden gól, takže problémy jsou hlavně v útoku?

Momentálně je určitě největší problém v ofenzivě. Poslední dobou góly nedostáváme, ale zároveň nejsme schopni žádný vstřelit.

V minulých dvou sezonách Accies udivovali výbornými výsledky, jaká je teď atmosféra a jak ji snášíte?

Atmosféra samozřejmě není ideální, i když jako tým držíme při sobě a snažíme si vzájemně pomáhat. Určitě není příjemné prohrávat zápasy, ale snažím se soustředit na svou vlastní práci a dělat co je v mých silách, aby se mužstvo zvedlo.

Jsou náznaky zlepšení tohoto stavu, případně kde vidíte cestu z posledního místa?

Těžko říct. Teď na začátku ledna jsme přišli o další dva hráče základní sestavy. Leden tedy hodně napoví, jak moc se klub chce udržet v první lize. Je jasné, že potřebujeme výrazně posílit, protože v tak nabitém programu, jaký nás na jaře čeká, by s takto úzkým kádrem bylo velmi těžké uspět.

V Hamiltonu bývala obvykle vysoká fluktuace hráčů, funguje tým jako parta? V poslední době začínají být populární různé teambuildingové akce nebo posilujete kolektiv jinak?

Kromě tradiční vánoční party toho letos mnoho nebylo. Osobně se myslím, že je to škoda, protože by nějaká „stmelovačka“ určitě pomohla.

Trenér mě určil před zápasem za kapitána, takže jsem byl poslední dva zápasy proti Aberdeenu a Motherwellu kapitánem. Nevím přesně, co ho k tomu vedlo a jak to bude dál, ale jsem za to rád.

V klubu jste už čtvrtý rok, jen čtyři hráči na soupisce mají odehráno více než vašich 111 soutěžních zápasů. Patříte už „ke starým“?

Je to tak, patřím ke starým. Z hráčů, kteří teď pravidelně nastupují jsem tu služebně nejstarší.

Jaká je tedy vaše pozice v klubu? Jasná jednička nebo se musíte rvát s Murdochem a dalším gólmanem na soupisce Potterem?

Zatím jsem letos odchytal každou minutu. Ale je samozřejmě mnohem složitější si udržet pozici jedničky v situaci, kdy se prohrává a týmu se vůbec nedaří.

Jaký máte ze svých výkonů pocit?

Vesměs mám dobré pocity. Ale je to mnohem složitější, když se nám vůbec nedaří. Na druhou stranu to může být cenná zkušenost do budoucna, nastupovat každý týden pod velkým tlakem a vyrovnávat se s porážkami. Ale určitě bych byl raději, kdybychom vyhrávali, to je jasné.

Při utkání proti Aberdeenu jste měl kapitánskou pásku, to bylo vynucené okolnostmi?

Trenér mě určil před zápasem za kapitána, takže jsem byl poslední dva zápasy proti Aberdeenu a Motherwellu kapitánem. Nevím přesně, co ho k tomu vedlo a jak to bude dál, ale jsem za to rád.

Nedávno jsem se dohodl na spolupráci s Billem McMurdem. Bill byl jedním z prvních agentů v Británii a zastupoval George Besta po čtrnáct let. Věřím, že mi pomůže.

Nemohu se nezeptat na budoucnost. Po minulé sezoně to vypadalo, že by mohl vyjít přestup do většího klubu, nakonec jste zůstal. V létě bude tahle otázka vzhledem k blížícímu se konci tvého kontraktu ještě aktuálnější. Registrujete zájem nějakých klubů?

Zatím se o to příliš nezajímám a snažím se soustředit na to, co je teď. Nepočítám s tím, že by mě klub chtěl někam pustit teď v lednu, takže se uvidí v létě.

Měly letní námluvy s Middlesbrough nějaký průběh, nebo to šlo všechno jen přes média?

Já myslím, že to bylo hlavně v médiích, i když jako jedna z možných posil jsem v hledáčku Middlesbrough byl. Možná proběhla i nějaká jednání na úrovni klubu, ale v loni v létě by mě asi klub stejně nikam nepustil.

Četl jsem článek Daily Record, že se intenzivně zajímal i Celtic, ale vy jste upřednostnil pomoc Hamiltonu? Co je na tom všem pravdy?

Nějaký zájem ze strany Celtiku byl před dvěma lety, kdy jsem se ale rozhodl byt loajální klubu, který mi poskytl šanci a podepsal jsem tříletou smlouvu. Teď proběhly nějaké spekulace znovu v létě, když odcházel ze Celtiku Artur Boruc, ale nic konkrétního z toho nevzešlo.

V minulých letech jste si všechny záležitosti řešil sám, to stále platí, nebo už spolupracujete s nějakým agentem?

Nedávno jsem se dohodl na spolupráci s Billem McMurdem. Bill byl jedním z prvních agentů v Británii a zastupoval George Besta po čtrnáct let. Věřím, že mi pomůže.

Do Hearts se po letech vrátil Rudolf Skácel a ve 12 zápasech dal sedm gólů. Má to nějakou odezvu?

Určitě má, Hearts se po příchodu Rudy začalo hodně dařit.

Nemohu vynechat mimofotbalové aktivity, kterým se často věnujete. Zaregistroval jsem článek, v němž podporujete iniciativu zaměřenou na podporu četby u dětí. V čem tento projekt spočívá?

Je to iniciativa pořádaná vládou ve spolupráci s knihovnami a fotbalovými kluby. Probíhá jak v Anglii, tak ve Skotsku. Z každého klubu je vybrán jeden hráč, který prezentuje svoje oblíbené knihy a snaží se vysvětlit proč čte a proč je pro něho čtení knih důležité. Pak hráči chodí do městských knihoven a setkávají se s dětmi a debatují s nimi jak o fotbale, tak o čtení knih. Je to akce, která je poměrně dost medializovaná prostřednictvím BBC a novin.

Vy jste si při této akci vybral Alchymistu od Paula Coelho a Way of the Peaceful Warrior od Dana Millmana. Proč právě tyto dvě, řekněme, duchovní knihy?

Loni jsem se této akce účastnil podruhé. První rok jsem zvolil knihu Spiegelmanův autobiografický komiks Maus. Alchymista a Way of Peaceful Warrior byly knihy, které jsem loni právě tou dobou četl a přišlo mi, že by v nich lidé mohli najít inspiraci.

Jsem v kontaktu se zástupcem Yorkhill Children Fundation, která se snaží získávat prostředky pro zvýšenou zdravotní péči dětí v místní nemocnici. Svoji činností v podstatě zachraňuje životy dětí, případně vylepšuje jejich šance. Na spolupráci se těším, uvidíme, co z toho bude.

Jak je to vůbec se čtením u fotbalistů? Ve zpravodaji Sigmy na otázku „Kniha nebo noviny?“ pravidelně odpovídají fotbalisté, že přečetli možná tak Klapzubovu jedenáctku a to je vše. Z toho by člověk mohl lehce odvodit, že fotbalisté nečtou vůbec. To by ale bylo hodně povrchní konstatování. Jaké jsou tedy vaše zkušenosti se čtením u spoluhráčů?

Myslím, že je to hodně individuální a řekl bych, že celkově mladí lidé méně čtou, což je nejspíš dáno nepřeberným množstvím dalších aktivit, které mají k dispozici a u fotbalistů je to podobné. Ale ve všech týmech, kde jsem působil byli hráči, kteří četli a četli hodně zajímavé knihy. Například když jsem byl v Olomouci, Robert Caha by na zápas bez knížky neodjel. I tady někteří hráči čtou, ale většinou to jsou to autobiografie sportovců.

Jakým dalším mimofotbalovým aktivitám se momentálně věnujete?

Momentálně jsem v kontaktu a na příští týden mám smluvenou schůzku se zástupcem Yorkhill Children Fundation (http://www.yorkhillchildrensfoundation.org/page/Home.aspx), která se snaží získávat prostředky pro zvýšenou zdravotní péči dětí v místní nemocnici. Svoji činností v podstatě zachraňuje životy dětí, případně vylepšuje jejich šance. Na spolupráci se těším, uvidíme, co z toho bude.

Jak pokračuje vaše univerzitní studium? V nedávném rozhovoru pro Večerník jste zmiňoval, že se zabýváte hlouběji sportovní psychologií. V čem je to zajímavé?

Zajímavé je to pro mě obrovsky, protože to je něco, čím jsem se intuitivně zabýval po dlouhou dobu. Teď se učím teorii a rozšiřuji si v tomto obzory. Většina toho, co studuji, zároveň úzce souvisí s tím, co dělám každý den.

Práci s psychikou se v českých profesionálních klubech nevěnuje tolik pozornosti, například mentální trénink je oblíbeným terčem vtipů. Jakou váhu má podle vás psychika ve výkonu sportovce?

Psychika sportovce je podle mě klíčový faktor, který často rozhoduje o všem. Hodně to však záleží na osobnosti sportovce. Jsou hráči, kteří sportovního psychologa vůbec nepotřebují a pravděpodobně nikdy potřebovat nebudou. Dokážou si poradit sami a dlouhodobě podávat kvalitní výkony. Na druhou stranu jsem přesvědčen, že jsou hráči, kteří by s trochou pomoci mohli podávat lepší, případně stabilnější výkony. Nebo jsou zde hráči, kteří mají obrovský herní potenciál, ale tím, že nejsou dostatečně psychicky odolní, tak se tomuto potenciálu nikdy ani nepřiblíží.

V létě jste plánovali s Honzou Vojáčkem výlet do USA. Jak dopadl, případně na jaké další cesty se chystáte?

Byly to úžasné tři týdny cestování. Začali jsme v New Yorku a Bostonu, potom přeletěli do San Franciska na dvoutýdenní roadtrip po Californii, kde jsme projeli čtyři národní parky, navštívili Las Vegas, Los Angeles a na jeden den jsme zavítali do Mexika. Byla to trochu bláznivá, ale hodně vydařená akce. Letos bych rád vyrazil do Číny a Tibetu, ale rozhodnutí a případné plánování proběhne někdy v únoru.

Okomentuj jako první článek "Tomáš Černý je kapitánem, má agenta a budoucnost zatím neřeší"

Napiš komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Optimization WordPress Plugins & Solutions by W3 EDGE