Zkuste si představit fotbalové nebo hokejové utkání bez rozhodčích. Je téměř nemožné, aby se dohrálo. Bez rozhodčího se přece žádný kolektivní sport neobejde. I když?

Při zápasech ultimate frisbee na dodržování pravidel nedohlíží žádní rozhodčí a hra je založena na principu řízení samotnými hráči. Všechny přestupky na čarách, při držení disku a fauly hlásí samotní aktéři.

Poprvé se ultimate frisbee hrálo zhruba před čtyřiačtyřiceti lety. Od té doby si získalo popularitu zejména na vysokých školách. Jeho obliba však i nadále rok od roku pozvolna stoupá.

Létající talíř a jde se na to

Výhodou tohoto sportu jsou například velmi nízké náklady. Na rozdíl od hokeje není potřeba kupovat drahé vybavení. Stačí létající talíř a stejné dresy.

V ultimate frisbee proti sobě nastupují dvě sedmičlenná družstva, která se snaží pomocí nahrávek dostat disk do koncové zóny svého soupeře a tam létající talíř chytit, za což získají jeden bod.

S diskem se nesmí hráč pohybovat a po jeho chycení jej musí do deseti vteřin přihrát. Není povolen žádný fyzický kontakt nebo přetahování o disk. Hraje se na ploše 100×37 metrů. Délka je tedy stejná jako u fotbalového hřiště. Šířka je poloviční. Na koních hřišť je v hloubce zhruba osmnácti metrů takzvaná koncová zóna.

V České republice je sezona ultimate frisbee rozdělena na dvě části. Venkovní, jenž se koná od dubna do října, a halovou. Ta je na programu od listopadu do března. Obě mají své republikové šampionáty, které jsou navíc rozděleny podle kategorií na – open, ženskou a mixovou.